Zpráva z pracovní cesty v rámci projektu „ Navázání bilaterární spolupráce
a výměna zkušeností se zaměřením na terapeutické aktivity při práci
s dětmi „ reg. číslo NF-CZ11-BFB-1-051-01-2015
V termínu 19. – 23. srpna 2015 proběhla pracovní cesta organizovaná Centrem aplikovaného výzkumu a dalšího vzdělávání, o.p.s. Písek. Cesty se účastnili zástupci složek participujících na realizovaném projektu s cílem poznat způsob práce s postiženými jedinci v Norsku.
Stručný popis cesty, poznatky z práce v jednotlivých školských a sociálních zařízení Norska a její zhodnocení :
19.8.2015
12,30 hod odlet z Prahy 15,30 hod přílet do Osla, zapůjčení osobních aut pro přepravu do Lillehammeru/místa pobytu a ubytování/,a následně pro cesty do ostatních lokalit s centry péče.
18,00 hod příjezd do Lillehammeru – ubytování v hotelu Birkebeineren/ ubytovací zařízení pro účastníky ZOH 1994 /odchod na setkání s p. doc. Sigrid Straand a dalšími členy hostitelského týmu. Krátké posezení, upřesnění aktivit následujícího dne.
20.8.2015
Po celou dobu pobytu nás po zařízeních doprovázela p.doc. Sigrid Straand.
8,00 hod ZŠ Lillehammer – Søre Ål – jedna z 11 škol města. 330 žáků z toho 7 SVP a 2 mentál. poštižené. Na tento počet dětí pracuje 30 pegagogů , 20 ostatní ped. pracovníků-
asistentů a tým dalších specialistů/fyzioterapeut, psycholog,psychiatr, lékař… všichni na smlouvu pro práci ve škole /Škola pro žáky od 1 – 7.p.r./Děti se shromažďují od 8,00hod – pobyt venku, dohled asistentů ve výrazných vestičkách / pohyb po celém okolí školy – hřiště, prolézačky, skluzavky….v 9,00 hod zahájena výuka společným posezením v aule a vystoupení zástupců jedné třídy. Opakuje se denně – točí se třídy – snaha o zvýšení sebevědomí dětí – každé dítě nejméně jedenkrát ročně vystoupí. /nástup dětí v naprosté tichosti, stejně tak odchod do jednotlivých tříd s vyučujícími. Překvapující byl i pořádek v šatně, která byla společná pro všechny žáky.
Výuka od 9,15 hod do 14,00hod. Třídy průchozí – rozdělené skříněmi, nedochází k vzájemnému rušení. Sledovaná 5 třída učební plán - 25 hod za týden.
Přítomni výuce v 5.třídě – M, kdy bylo 47 dětí z toho 3 SVP – vyučovaní řídili 3 ped. pracovníci a 3 asistenti. Výuka ve skupinách popř. ve dvojicích.
Žáci s SVP – svého vyučujícího – individuální péče. Žákyně s kombinovanou vadou – pracovala u speciál. stolku s asistentem dle IVP – skládání puzzlí.
S žákem mentál. postiženým pracoval spec. pedagog v samostatné místnosti za přítomnosti matky. Návštěva dalších vyučovacích hodin Hv, Z, ukazovala na jiný přístup k výuce než je v našem vzdělávacím systému. /sezení na zemi, sezení do půlkruhu, minimální počet stolů, práce s interaktivní tabulí. /Ve třídě 22 dětí, z toho 2 žáci se SVP- Dawnovým syndromem, 4 pedag.pracovníci – jeden vykládal látku, ostatní do výuky nezasahovali – sledovali činnost. Spec. pedag., který byl též přítomen aktivoval až žáka s Dawnov.syndromem, který nechtěl pracovat.
Dozvěděli jsme se, že do této školy jsou přiváženy děti z jiných ZŠ a jsou včleňovány do výuky. / Jiný přístup k inkluzi, než v ČR/.
Tlak na trivium není tak velký, jako v našich podmínkách – snaha je o socializaci a zvednutí sebedůvěry jednotlivcům. Podle slov z jednání s ředitelkou školy - talentovanější jedinci jsou více zatěžováni/samostatná práce/, ale to je vše. I tlak ze strany obce na vedení školy není tak veliký jako u nás. Nedozvěděli jsme se, jak je to se zapojením rodičů do přípravy dětí doma.
Při přejezdu na Universitu v Lillehammeru jsme navštívili fyzioterapeutické pracoviště, které pečuje od dětí po seniory. Pracoviště vzniklo z bývalé obdoby naší zvláštní školy- tato zařízení zrušena rozhodnutím vlády v roce 1990. Luxusně vybaveno, odborně pracovníky zajištěno. Kmenové pracoviště druhého doprovázejícího Terje Ringen Grunstada./fyzioterapeuta/
12,00 hod – přijetí děkanem University v Lillehammeru – fakulta vzdělávání a sociálních
prací.
Universita založena v r. 1971 s 200 studenty a 35 vyučujícími v jedné budově,
v současné době má 5 fakult s 330 vyučujícími a 4 400 studentů, několik budov v novém
areálu. /sociální práce, pedagogika, filmová, ekonomická, bakalářské, magisterské a doktorandské studium/
Děkan pohovořil o historii a současnosti, o spolupráci se zahraničními VŠ - u nás
s Brnem, o výzkumech, které provádějí. /konkrétní ukázka z výzkumu Dawnova
syndromu, možností vzdělávání těchto jedinců / slíben sylabus pro naše potřeby – zašlou
emailem/.
16,00 hod ukázka práce fyzioterapeuta Terje Ringen Grunstada – více teoretické –lepší
bylo shlédnutí pracoviště, kde jmenovaný působí při přejíždění na VŠ./viz. výše/
21.8.2015
Přesun z Lillehammeru do Otesstadu, kde jsme shlédli bývalé obdobné zařízení jako naše
zvláštní škola, ale lépe vybavené./“AKERSHAGAN“/ V současné době je to specializované
centrum pro handicapované, kam se sváží pacienti ze širokého okolí. Zařízením nás
prováděl ředitel p. Helge Ottesen a jeho spolupracovnice. Přínosem pro naši další práce
bylo shlédnutí práce ve snouzelendu a dalších terapeutických pracovištích. Ukázka prací
s handicapovanými jedinci a jejich zapojení do pracovního procesu dle jejich možností.
Ubytovaní v zařízení vydávají svůj časopis. Zajímavé byly i některé pomůcky pro terapie, které by se daly svépomocí snadno vyrobit. /pojezd pod švédskou
bednu/ vibrační lůžko pro terapii../
Po prohlídce v Otesstadu následoval dlouhý přesun do Beitostolenu, místa specializova-
ného sportovního centra pro postižené. V zařízení vše od sportovišť, přes sportovní
vybavení – lyže, běžecké, sjezdové, trojkolky…bazén, víceúčelovou sportovní halu,
běžecké tratě, posilovací zařízení ….
Do zařízení přijíždějí handicapovaní na delší pobyt – týden společně s rodinným příslušní-
kem , pak již samostatně, a dojíždí za nimi osobní lékař, fyzioterapeut –pracující s
jedincem v domácích podmínkách, aby zhlédl postupy a metody zde používané…
v případě potřeby výroby např. kola pro postiženého –je mu zadána jeho výroba a před
odjezdem má kolo na míru u sebe.
Pobyty pro postiženého i ostatní /rodinné příslušníky, lékaře, fyzioterapeuta / jsou
zdarma. Pobyt může být opakován i několikrát za rok.
22.8.2015
Den byl věnován přípravě workshopu, konzultacím a vyhodnocení pracovní cesty za přítomnosti paní profesorky Sigrid Straand. Odpoledne zbyl čas i na poznávání přírodních krás a pamětihodností Lillehammeru – výstup na sportoviště OH 1994
/skokanský můstek/,poznávání nákupního centra, prohlídce okolí ubytovacího centra,../viz. fotodokumentace/
23.8.2015
Dokončení poznávání nejbližšího okolí, poznání způsobu bydlení místních obyvatel, pohovor s Češkou žijící 4 roky v Lillehammeru, učitelkou jazyků.
Odjezd do Osla, vrácení aut a odbavení se na cestu zpět.
Odlet z Osla v 19,25 hod, přílet do Prahy v 21,30 hod.
Závěr :
Při prohlídce všech možných zařízení vyplynulo jednoznačné propojení vzdělávání jedinců se zdravotnictvím a sociální oblastí. Vkládání velkým prostředků do zabezpečení a odměňování pracovníků pro tuto oblast péče. Norská integrace je založená na zcela jiných základech, než integrace u nás. /dostatek asistentů, pomocného personálu, ale hlavně odborníků pro jednotlivé činnosti nutné u handicapovaných jedinců napravovat./ Sociální péče se netýká jen postižených jedinců, ale celé jejich rodiny. Všechny náklady za veškerou péči jsou na bedrech státu, rodiny neplatí nic.
Celý systém vzdělávání je postaven na jiných základech než náš.
a) MŠ,ZŠ do 7.p.r. jeden typ školy, splnění jistých kriterií – hodnocení – postup dál
b) 8. – 10p.r. splnění kritérií a na jejich základě vstup na střední školu – obdoba našich učilišť po ukončení desetileté docházky – získání oprávnění pro studium na VŠ. Ne všichni však desetileté studium splní – ti pak do pracovního procesu.
Žáci s postižením podle jeho stupně jsou po absolvování ZŠ a SŠ začleňováni do rehabili-
tačních center, kde jsou dle svých schopností vzděláváni a zapojováni do pracovního
procesu. V centrech se o jedince starají více pracovníci zdravotnictví.
Péče je zajištěna od školních let až po věk seniorský včetně možnosti uplatnění pokud je to možné. Individuální péče a její jednotlivé podpůrné složky jsou dětem „ušity doslova na míru „i kompenzační prostředky viz. informace o Beitostølenu/
Hlavním cílem integračního procesu je posilování sebevědomí jedince, socializace a zapracování v případných chráněných dílnách.
Ne všichni postižení jsou zařazováni do státní vzdělávací péče. Někteří s těžším postižením, které rodiče nechtějí dát do péče se vzdělávají v domácím prostředí – individuálně / domácí vzdělávání/.Dochází všichni potřební – učitel, speciální pedagog, fyzioterapeut, všichni jsou hrazeni ze státních prostředků.
Je na zváženou, zda-li tato péče není nákladnější.
Norští odborníci, se kterými jsme měli možnost hovořit, však konstatují, že by se rádi vrátili k pojetí jaké je u nás. Stávající podoba není ideální.
Nedostali jsme odpověď na žádném pracovišti, zda se setkávají s jedinci s poruchami chování – dle získaných odpovědí, tato kvalifikace u nich není.
Další, co nás velice překvapilo, byla skoro absolutní čistota všech prostranství v areálech, které jsme navštívili, ale i ve městě Lillehemmer samotném. Odpadky se nenašly ani okolo komunikací.
Překvapením byl i způsob jízdy po komunikacích Norska - max. rychlost od 90 km/hod do 110km/hod, předjíždění jen ve vymezených prostorech, jinak jednoproudé vozovky, kde se předjet nedalo – dělící kovová svodidla, klid řidičů – nehoukání, nenadávání, bez posuňků.
Velké poděkování patří nejen za překladatelskou činnost Ing. Janě Markové, ale také za pomoc při odbavení v Oslu a tím bezproblémový návrat do vlasti.